Kolik vyúčtování skutečně stojí

Proč tu není hotová úspora

Většina kalkulaček ROI v oboru má odpověď už zabudovanou. Zadáte tři čísla a vypadne úspora, která shodou okolností vždy mluví pro software – protože faktor, který úsporu vytváří, je ve skriptu, a ne na obrazovce.

Tady je tento faktor posuvník: minuty na lístek po přechodu. Výchozí hodnota tři minuty je předpoklad z vývoje – přečtený lístek se prohlédne, opraví a uvolní, už se nepřepisuje. Není to měření v běžícím provozu, protože takový zatím neexistuje. Kdo považuje tuto hodnotu za příliš optimistickou, nastaví ji výš; kalkulačka pak počítá s vyšším číslem a vyjde jí odpovídajícím způsobem méně. O to jde.

Co výpočet neobsahuje

Počítá čas zadávání, nic jiného. Neobsahuje zaučení, první týdny se dvěma postupy vedle sebe, převzetí kmenových dat a čas, který stojí prosadit ve firmě nový zvyk. Tyto položky jsou skutečné, ale vznikají jednou, zatímco čas zadávání se vrací každý měsíc – proto stojí jako „jednorázové nastavení“ ve vlastním poli, a ne v měsíčním čísle.

Rovněž neobsahuje: kolik stojí chybná nebo opožděná faktura. Faktura, kterou zadavatel vrátí, nestojí jen opravu, ale i týdny do další platby. To se těžko vtěsná do posuvníku, patří to ale do stejné úvahy.

Kdy se přechod početně nevyplatí

Při dvaceti lístcích měsíčně a pěti minutách zadávání je to dobrá hodina a půl. To žádný software svou licenci neuživí, a kdo vám spočítá něco jiného, počítá špatně. Zajímavý je výpočet od bodu, kdy je zadávání plný pracovní den měsíčně – při osmi minutách na lístek to je zhruba šedesát lístků.

Dvě věci tento výpočet navíc nedokáže: nedokáže zachytit, že vyúčtování dnes probíhá večer a o víkendu, a proto se v hodinové sazbě vůbec neobjeví. A nedokáže zachytit, že jeden člověk vypadne a nikdo jiný neví, jak je pořadač seřazený.